Větrné elektrárny představují jednu z klíčových součástí přechodu na udržitelnou energetiku. Jejich výstavba je technicky i organizačně náročný proces, který však přináší dlouhodobé výhody. Podívejme se, jak probíhá výstavba větrné elektrárny krok za krokem.
Výběr vhodné lokality
Nejdříve je nutné zvolit místo, kde jsou vhodné větrné podmínky. Analyzují se roční průměry rychlosti větru, směr proudění a terénní překážky. Zároveň se posuzují environmentální dopady, dostatečná vzdálenost od obydlí, dopravní dostupnost a volná kapacita v distribuční síti.
Měření větru a plánování
Na vybraném místě se instalují měřicí zařízení, která zaznamenávají větrné podmínky po dobu několika měsíců až let. Na základě těchto dat se navrhne typ turbíny, její výška a rozmístění. V této fázi vzniká i projektová dokumentace.
Povolení a projednání s veřejností
Stavba podléhá řadě povolení a schvalovacích řízení – od posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) až po stavební povolení. Důležitou součástí je i projednání s veřejností a samosprávou.
Průběh konstrukce
1. Betonový základ
Ještě před samotným skládáním větrné turbíny se buduje železobetonový základ. Ten musí unést nejen celkovou hmotnost konstrukce, ale i dlouhodobé zatížení větrem. Do základové desky se osadí ocelový sokl s přírubou, ke kterému se následně připevní spodní segment stožáru.
2. Vztyčení stožáru
Stožár se skládá z několika válcových dílů, které se montují pomocí jeřábu jeden na druhý. Každý segment je připevněn šrouby a dotažen s přesností. Uvnitř stožáru se zároveň instaluje servisní vybavení – například výtah, žebřík, kabelové vedení a uzemnění.
3. Instalace gondoly
Gondola je hlavní strojovna turbíny, která obsahuje generátor, převodovku, brzdový systém a další technologie. Zvedá se jako celek a usazuje se na ložisko v horní části stožáru. Po mechanickém usazení se propojí s ostatními systémy a připraví pro instalaci rotoru.
4. Montáž rotoru a lopatek
Rotor s lopatkami se může instalovat dvěma způsoby. Buď se každá lopatka zvedne a připevní zvlášť přímo ke gondole, nebo se celý rotor smontuje na zemi a poté se zvedne jako jeden celek. Zvolený postup závisí na povětrnostních podmínkách i typu turbíny. Zvedání a připojení rotoru patří k nejkomplexnějším a nejrizikovějším částem montáže.
5. Dokončovací práce a propojení
Po složení všech hlavních částí následuje elektrické propojení, nastavení řídicích systémů a provedení testů. Instaluje se také vnitřní vybavení pro monitoring a bezpečnost. Nakonec se turbína připojí ke kabelovému vedení a připraví na první spuštění.