V krajině mezi Stonařovem, Otínem a Suchou se už třetím rokem rodí jeden z největších projektů obnovitelné energie na Vysočině – Větrný park Vysočina. Jeho příběh se začal psát v létě roku 2022 a postupně se proměnil z prvotního nápadu na konkrétní plán, který má šanci zásadně proměnit energetickou tvář regionu.
Od nápadu k podpisu smluv
První kapitola začala 12. července 2022, kdy zástupci investora usedli k jednacímu stolu s vedením městyse Stonařov. O dva měsíce později následovala podobná schůzka v Suché. Během druhé poloviny roku probíhaly geologické průzkumy, jednání s úřady a příprava návrhů smluv.
Právě podpisy smluv se staly klíčovými milníky – Suchá podepsala dokument o spolupráci už 30. ledna 2023, Otín se přidal v červnu a Stonařov finálně stvrdil partnerství 2. května 2023.
Zapojení veřejnosti
Celý proces byl od začátku doprovázen otevřeným zapojením obyvatel. Proběhly ankety, veřejná projednání i prezentace investora, které měly místním přiblížit nejen umístění větrných elektráren, ale také jejich dopad na okolí a ekonomické přínosy pro obce.
Do hry vstoupily také odborné studie – od měření větru pomocí zařízení WindCube® V2.1 LiDAR, přes analýzy dopadů na ptactvo a netopýry, až po posouzení krajinného rázu.
Když projekt nabral rychlost
V roce 2023 investor podal žádost o připojení k distribuční síti a vstoupil do České společnosti pro větrnou energetiku. Rok 2024 pak přinesl zahájení procesu EIA (posuzování vlivů na životní prostředí), ve kterém se projekt posuzuje v širším kontextu regionální koncepce území Zelená Vysočina.
Součástí tohoto roku byly i společné terénní prohlídky a exkurze do rakouských obcí, kde už podobné větrné parky stojí – tamní zkušenosti se mají promítnout do finální podoby projektu.
Co teprve přijde
Ačkoli má Větrný park Vysočina za sebou už desítky jednání a dokumentů, ty nejzásadnější okamžiky teprve přijdou. Podle oficiálního harmonogramu má výstavba začít v roce 2031 a uvedení do trvalého provozu je plánováno ještě v tomtéž roce.
Před samotným spuštěním stavebních prací se očekává ještě několik důležitých kroků: získání kladného stanoviska EIA (2026), jednotného environmentálního stanoviska (2028) a stavebního povolení (2030). Teprve poté se může začít stavět.
Nová energie pro Vysočinu?
Podpora i odpor k projektu se v obcích střídají, ale trend je zřejmý – obecní zastupitelstva i část veřejnosti vidí ve větrné energii příležitost. Nejde jen o ekologický přínos, ale i o nemalé finanční prostředky, které by mohly z pronájmu a poplatků plynout do obecních rozpočtů.
Pokud půjde vše podle plánu, mohly by se první turbíny na obzoru Vysočiny roztočit za šest let. A pak se uvidí, zda se větrný projekt stane symbolem moderní a soběstačné energie v srdci Česka – nebo jen kapitolou v dlouhé diskusi o tom, jak nejlépe využít potenciál českého větru.